Prolog |
|
Všechno je, jak má být |
Dnes jsem zrušil budík A rozplácl se doprostřed louky
Zrovna kvetou blíny
Vteřiny kolem mně pochodují Jak zástupy s vlaječkami V prvomájovém průvodu
Připadám si sám sobě k popukání Myslel jsem si, že jsem hrdina Že mám nějaké hodnoty, nějaké cíle A bolelo, když jsem zjistil Že jsou to všechno jenom kecy
I Slunce se přede mnou Skrývá pod mrakem Jako by se mě bálo A Měsíc, můj jediný soudruh Mi poslal na zem Kus svého srpečku
Tak mu děkuji Takových věcí si vážím Vážím si pohledů Vážím si úsměvů Vážím si přátel A vážím si dokonce i sám sebe
Všechno je jak má být Ale stejně to bolí |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|