Rymna

Sfakianakis? Ten Rek, co dela autobusy?

Jeden jsem rano videl, byl na tri kusy a zevnitr lezla streva,

ne z cestujících, v usich me stále boda tichy smich

A nalevo se bolest vleva

A za ni hnis.

Kritiky

Uz vazne nepis, talent nemas

Rikali. Jen po papire roznasis svou spinu

Narovinu

Zkus zadrzet tu sprostou slinu,

A povolit stisk v srdci,

nohy na zemi a hlavu nad oblaky,

az pater brni napetim

A jako struna kmita, bolesti zbita,

Odvetim: ja mam svou pater rad a svoje srdce taky

Kritiky jedna za druhou uz na me vrsi hlinu

A ja, kadavr psani jen k sobe v kreci tisknu

Svou literární plesnivinu

Vy mne taky

Bez hacku, bez carek hraju si se slovy

Pro zlost i pro radost shazuju okovy

A pisu necesky

Nevolne neverse, vse, co se nenosi

Vetesi prorostle, najdete cokoli

Kdokoli najde a kamkoli povesi

Kdekoli tam to pak vypada nehezky

Ja jen tak naprazno hazim svými slovy

Jen logr od kafe budoucnost napovi

Jen spina ze skarpy rozseta po poli