Dílo #33366
Autor:Patologie
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:22.11.2006 23:31
Počet návštěv:1498
Počet názorů:7
Hodnocení:5 3

Láska je kanibal
Občas, když jsem sama,
procházím se po hladině jezera.
až dojdu do zátoky,
kde k obloze mluví slepé labutě.

Tam si lehnu do rákosí,
ostré stonky mě bodají do zad,
sluka zpívá svoje falešné tóny,
a já myslím na to, co nemůžu mít.

Můžu mít tvoje tělo,
i tvůj úsměv patří mně,
snad i to děravé srdce,
jen tvá duše volně pluje.

I tu jednou celou spolknu.
A budu pak už celá černá.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Patologie', 23.11.2006 02:42.

Názory čtenářů
22.11.2006 23:35
Danny
nejvíc zapůsobil závěr.
tip
23.11.2006 10:15
Dominika
hm..souhlasím, závěr...
23.11.2006 14:32
Haber
*
ano
pekné
23.11.2006 17:54
krempi
ja tomu asik moc nepochopila... nejake rozhadzane je to podla mna...
23.11.2006 18:15
Patologie
krempi napsal(a):
ja tomu asik moc nepochopila... nejake rozhadzane je to podla mna...
Njn, smula.
23.11.2006 22:17
fougeres
líbí se mi jen konec
02.02.2007 20:15
elbereth
jo, koniec...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)