Dílo #3331 |
Autor: | avatarM |
Datum publikace: | 10.02.2004 15:18 |
Počet návštěv: | 1173 |
Počet názorů: | 11 |
Hodnocení: | 7 |
Můj Milý z lavičky... |
Jsi úsměv pod víčky
můj Milý z lavičky,
milion drobných vrásek...
Šněruju tkaničky od botasek,
mluvím překotně a o ničem,
chtěla bych utéct za míčem (jak malá)
Má plachost tebou zcestovalá
váhá, ostýchá se podlehnout
Jak poschovávat do všech slov
dvě, jimiž lze tě obejmout?
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'avatarM', 11.02.2004 07:41.
Názory čtenářů |
10.02.2004 16:05
Albireo
|
!* |
10.02.2004 16:17
Hester
|
To "miluji tě" mi přijde nadbytečné - ono je to v tom předposledním verši řečeno, nechala bych to "k domyšlení". Asi jako v téhle, kterou mi to připomnělo (autora neznám):
Vyryl jsem nožem do olova
tři strašně krátká všední slova
Je těžké mluvit
Snadné psát
Vyryl jsem nožem...
*
|
10.02.2004 16:22
Shaylen
|
a za jaké lahvičky?
pěkné , takové nevšedně všední tip |
10.02.2004 18:41
Maureska
|
je to moc milé... |
26.08.2004 09:52
Merle
|
hezké... |
13.01.2006 07:08
Hester
|
pokud se správně pamatuju, tak to tam původně za tím objímáním bylo |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|