Dílo #3331
Autor:avatarM
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.02.2004 15:18
Počet návštěv:1173
Počet názorů:11
Hodnocení:7

Můj Milý z lavičky...
Jsi úsměv pod víčky
můj Milý z lavičky,
milion drobných vrásek...
Šněruju tkaničky od botasek,
mluvím překotně a o ničem,
chtěla bych utéct za míčem (jak malá)
Má plachost tebou zcestovalá
váhá, ostýchá se podlehnout
Jak poschovávat do všech slov
dvě, jimiž lze tě obejmout?

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'avatarM', 11.02.2004 07:41.

Názory čtenářů
10.02.2004 16:05
Albireo
!*
10.02.2004 16:17
Hester
To "miluji tě" mi přijde nadbytečné - ono je to v tom předposledním verši řečeno, nechala bych to "k domyšlení". Asi jako v téhle, kterou mi to připomnělo (autora neznám):

Vyryl jsem nožem do olova
tři strašně krátká všední slova
Je těžké mluvit
Snadné psát
Vyryl jsem nožem...

*
10.02.2004 16:22
Shaylen
a za jaké lahvičky?
pěkné , takové nevšedně všední tip
10.02.2004 18:41
Maureska
je to moc milé...
26.08.2004 09:52
Merle
hezké...
13.01.2006 07:08
Hester
pokud se správně pamatuju, tak to tam původně za tím objímáním bylo

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)