| Dílo #3307 |
|---|
| Autor: | Satánek |
| Datum publikace: | 09.02.2004 19:29 |
| Počet návštěv: | 673 |
| Počet názorů: | 2 |
| Hodnocení: | 1 |
| Prolog |
|---|
| Rád mluvím, ale dav je silný ve svém ohlasu.... |
|
| Projev |
Mám promluvit před více lidmi. Přesvědčit je o tom, co právě přednáším. No to bude asi těžká úloha.
Je jich mnoho, těch tváří, které mě do jedné pozorují a já si nejsem jist ani svými ústy, které jakoby bez přestání něco mumlají, skrývajíc tu nepředstavitelnou trému, která mě svazuje jako ocelový řetěz, co mě zřejmě za chvíli zadusí.
A konečně - gong zazní - a my můžeme začít.... Odhodlám se tedy k prvnímu slovu. Vnímám jeho sílu a rezonanci, jenž rozeznívá se celým sálem. Podlamují se mi nohy a slábnu ve svém úsudku. Bylo to moje první slovo přesvědčující či nikoliv!? V tu chvíli mi ale probleskne hlavou, že musím mluvit dál a nezastavit se u prvního slova, které ač vyřčeno, již zaniklo v tom obrovském davu, který je spolknul očekávajíc další slova a věty, které je přesvědčí o mém "řečnickém umění".
Předpokládají hluboký a odborný výklad, který bude nadmíru přesvědčující a úchvatný.
Jen já pochybuji o své úloze, duševně se krčíc se za katedrou, ale bez zevní stránky pochyby.
Začnu tedy. Od plic a vědom si svých znalostí, které by mohly přesvědčit ty tváře o jejich obsahu. Snažím se v publiku najít kontakt, který by mi byl tolik užitečným. Avšak všechny jejich výrazy přesvědčují mě o tom, že není opory, která by mě pozvedla.
A tady se člověk zamyslí. Jak strašně působí na psychiku dav, ve kterém zanikají jednotlivé tváře. Když mluvíte k člověku, který Vás sleduje a se zaujetím naslouchá Vašemu projevu, pocítíte, o kolik je tento kontakt snažší. Avšak veřejné shromáždění, jako by bylo nějakým soudcem, který Vás dílem okamžiku odsune z Vaší jistoty, která se někde zapomněla, na vedlejší kolej nedůležitosti.
Nakonec ale překonávám tu strašnou nejistotu a vrhám se vstříc davu, který najednou, jakoby ožil, dává mi najevo svou pozornost. Snažil jsem se vykládat co nejklidněji, bez pochyb, a vypadat při tom jako přesvědčivý mudrc, který pozbyl strach z projevu.
V tomto okamžiku se vše převrátilo na druhou stranu a ta krásná chvíle mi dala najevo svou sílu, kdy člověk dokáže vyjádřit své pocity před velikým a anonymním davem, který z prvu zdál se neobsažitelným, ale následně jakoby ožil.
A najednou člověk vykládá a těší se z těch chvil, kdy dokázal říct to co chtěl, bez smrtelného potu na těle, který ho předtím tak děsil.
|
|
| Epilog |
| Ne vždy je důležité vykládat své myšlenky širokému okruhu lidí, ale i to může člověka potkat, a to i bez předchozí zkušenosti. Nikdo se ho však neptal, zda tuto složitou úlohu ovládá.... |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Satánek', 09.02.2004 19:34.
| Názory čtenářů |
09.02.2004 20:33
 Honey
|
promin, je to moc dlouhe na me:o/ |
17.02.2004 16:48
 stanislav
|
zajímavý počin a prožitek...
* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|