Ruce bláto oko
Jde oko na procházku a potká boty a ptá se? Je mi od země strašná zima, nemohli byste s tím něco udělat. A boty oko rozšlápnou, to aby mu nebyla zima.
Rozšlápnuté oko v blátě je naštvané, že neřeklo rukám, které šly také opodál, co však nadělá když už se tak stalo.
Uběhla hodinka a jdou okolo jiné ruce a ty rozšlápnuté oko z bláta vydolují.
Oko má evidentní radost, že se ho někdo ujal a těší se co bude následovat.
A co myslíte, že se dělo dál milí čtenáři?
Nebudu Vás déle napínat, oko ruce vzali domu, tam ho dali na stůl.
To vám byla pohodička no darmo mluvit.
Na sporáku se hřála voda a oko se těšilo na polévku, jaká asi bude? Ptalo se samo sebe.
Já jen nemám rádo ty mastné s okem.
To to voní, už se oku zbíhali sliny.
Když se nad hrncem objevila pára, ruce se natáhli po oku, a kde myslíte, že skončilo?
V polévce.