Dílo #3185
Autor:Levá v Orionově pásu
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:06.02.2004 02:24
Počet návštěv:1457
Počet názorů:14
Hodnocení:15

Prolog
Upraveno.
Probuzení
A vždycky odejdeš, jsi nocí pro popravu,
jsi tichým vyjádřením beznadějných stavů.
Jednou tě přivítám v svém zatoulaném koutě
s bolestnou touhou myšlenek, jež zpátky přivedou tě.
A stejně zníš mi jako prasklá struna houslí,
v tolika možnostech a my si neproklouzli...
Snovač mých přání už se motá do své práce,
nenech mě odejít, nenech mě chodit blíž,
ať nemusím se vracet

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Levá v Orionově pásu', 09.02.2004 19:56.

Názory čtenářů
06.02.2004 14:01
Wiki
nenech mě odejít, nenech mě chodit blíž,
ať nemusím se vracet.......*******
06.02.2004 15:43
Wopi
jo, přesně :)
06.02.2004 16:27
Pavla
snovač!
¤*¤
06.02.2004 17:50
Bohdan
Ten konec ******
06.02.2004 18:39
Reni
*
06.02.2004 19:12
Hester
*****
06.02.2004 20:10
avatarM
úžasné....hlavně ten konec *************
11.02.2004 16:02
Atalanta
* * *
11.02.2004 19:25
Albireo
Za poslední 2 verše *
Albi**Reo
11.02.2004 22:46
kmínek
tohle je opravdu výkřik
21.02.2004 07:17
Stevenson
Zajimave pojate po vsech sranach,hlavne po te, ze mi pripomneli jednu..starsi, najdu-li srovnam.. ai zato T
23.02.2004 11:49
skleboun
ty posledni dva verse jsou nejlepsi...*
27.02.2004 13:44
Shammann
*
Za celek
27.05.2004 12:19
Triss
Hm, za celek možná, za první verš určitě. *

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)