Řekni mi holka, na co slzy. Když ledy tajou, chybí sníh. A funebráci každou chvíli, brzy, tak brzy kradou smích Řekni mi holka, na co pláč.
Tak řekni, řekni, řekni nač a proč jsme tady. Životem život, deštěm fáč. Utáhnout rány, ráno vstát.
Nevidět, vědět? ...si s tím rady. Řekni mi holka, na co žít.
Než stihnem všichni domluvit, zůstanou po nás jenom slova. A tak tu mlčím plný vět a stejně bude světem svět, dokud jsme lidmi.
Je to v nás.
Domovem domov bez domova. Pominou slova, zmizí čas. Řekni mi holka, na co slzy.
Vždyť nikdo nechce umřít brzy, dokud se bolest nezkrotí. A tak se občas někdo zřítí, nastaví tělo vlnobití
a spěchá smrti naproti... |