Dílo #31629
Autor:Tomule
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.10.2006 14:38
Počet návštěv:573
Počet názorů:3
Hodnocení:1 2

Prolog

Pouta co žadny soud nesundá
 drží tě na věky
vězení , které tě nespoutá

Rodina
Nemůžeš zdrhnout
můžeš se skrývat

musíš jí milovat
nemůžeš jinak

můžeš jí přijmout
a jenom se dívat

ona tě miluje
je jedno co říká

hlavní jsou city
a na ně si zvykat

ona tě drží
a nesmíš se pustit

bez ní jsi ryba
a všichni jsou žraloci

Epilog
Rodina je jako rybník,nikdy před ní neutečeš.
Bud k ní upřímný a ona k tobě bude stejná.
Když se jí svěříš ,nikdy tě nenechá na holičkách

Názory čtenářů
07.10.2006 19:57
muclicka
ano
08.10.2006 20:22
Natasha
Je to taková pop-báseň.
Vlastně se to může velmi snadno líbit, ale přitom to není ničím nové nebo osobité - což může být začátek. Přes to se třeba propíšeš někam dál.
07.08.2007 08:34
engelmar
Natasha napsal(a):
Je to taková pop-báseň.
Vlastně se to může velmi snadno líbit, ale přitom to není ničím nové nebo osobité - což může být začátek. Přes to se třeba propíšeš někam dál.
Přesně tak, ale ono se i může stát že něco podobného člověk napíše nevědomky a na tom není nic tak zlého mít podobné myšlenky, jako jiní, proto je dobré aji hodně číst. Každopádně na zasčátek slušné dílo, jen psát dál.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)