I přišel Bůh a dal mi sen,
pak procitl jsem a byl postaven
před dvě cesty-na jedné jisté bytí v bídě,
na druhé... labutí smrt s pianem.
Já, malý pianista, bez vody a svobody,
hladovím, mlčím, u paina sedím,
však radší slyšet skřípot zubů,
než co osud hrát mi chtěl,
já chci si noty napsat sám.
Stokrát mi kázali: ,,Nehraj!",
stokrát jsem hrál a plakal,
sto ran hlubokých na stokrát dostal.
Však stokrát si sednu a stokrát zahraji!
Nechte mě hrát, jen malou chvíli,
nechtě mě hrát, pár černých not,
než tma zakryje mi víčka,
tak nechte mě hrát, než zhasne svíčka. |
|
2
_jarda 
muclicka 
Wopi 