Dílo #309
Autor:Panda
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:30.10.2003 16:26
Počet návštěv:724
Počet názorů:5
Hodnocení:3

Prolog
Šplhal ...
Kutálení
A pak křičel
z nejvyšší hory
do nízkého světa
k hluchým lidem

Křičel dál a víc
(on myslel, že zpívá)
A lidé otáčeli hlavy
(on myslel, že poslouchají)

Zpíval o svobodě
a ztracené kráse
doufaje pro svět,
že si konečně všimne
(on myslel, že je první)

A svět se neotřásl
Ti lidé nekřičeli
nic nezměnilo směr

Klopýtl a kutálel se
z nejvyššího kopce
nejbližší louky

Názory čtenářů
30.10.2003 17:00
Wiki
a potom vstal a rozhlédl se :-)
30.10.2003 17:21
kalais
*
30.10.2003 20:40
Šílená
a potom vstal a rozhlédl se ...a usmál...
neboť pochopil že vše jde svou cestou
tou nejlepší...protože jedinou možnou...


plácám...ještě jsem se to nenaučila...ještě jsem se ani neskutálela...jen tuším...a touze toho tvého tolik rozumím
31.10.2003 07:34
Bibša
...protože jedinou možnou... ale pořád se ohlížel a šplhal na každý kopec a opět mluvil, zpíval, křičel ... prostě mu to nedalo:-) A doufal, že ...
31.10.2003 09:37
Aki
to znám... jenže lidská blbost bejvá většinou silnější... šetři dech, budeš ho ještě v životě určitě potřebovat :o) ale básnička je to hezká :o)*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)