Můry dnešní noci vzplály
v nebi rozžatých svící
a popel jejich
ještě teplý nekonečným žárem
zvolna se snesl
na naše bílé stíny.

Kroky tvé a kroky mé
vytiskly stopy
v jejich bělobě
do doby té
než budou přikryty
novou chůzí v času
který neznáme.

Jako naše bílé stíny
i popel z můr stín jejich obělil
a slepí kolem nevnímají
ve své slepotě
to
co viděli jsme my.