Dílo #30748
Autor:fougeres
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:09.09.2006 15:08
Počet návštěv:1730
Počet názorů:11
Hodnocení:11 5
Patří do sbírky:okřídlený klitoris

obejmout vodopád

               chtěli jsme
               obejmout vodopád
               být jeho tělem 
               i duší
               a jím
               nechat se objímat
               nechat ho omývat
               naši nahotu
               srdcí

               být jeho součástí
               pít jeho tělo
               držet se
               nikdy se nepustit
               a jen tak
               objímat vodopád

               vnořit se
               nechat se
               pohltit...

               chtěli jsme příliš? 

                                                asi...

               a já
               stále toužím
               jen tak
               obejmout vodopád


Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'fougeres', 09.09.2006 15:09.

Názory čtenářů
09.09.2006 15:38
Hana
to je příjemné dílko... já třeba z vody získávám energii...
09.09.2006 16:53
asi
asi...
(pěkně v modré vyvedené, musím tipnout :-)))
09.09.2006 18:17
Dominika
fajn:)
09.09.2006 19:10
muclicka
vodo - pád...nádherná podívaná
10.09.2006 13:19
pochmurný kvíkal
KVÍk
10.09.2006 19:18
Raimund Jezu
Vodopád trošku jinak :-)
11.09.2006 10:25
Lee
Ach, co síly ve věcech z nejobyčejnějších a nejprostších! Jako ničivý dech draka pálí mosty, které jsme my, mágové mysli vystavěli, aby svět byl jednodušší. Jak oddálili jsme se tomu, co nám bylo dáno - vzdali jsme se toho, když jsme vybudovali monumenty, které jsme odsoudili nás i naše blízké uctívat.
A přitom stačilo tak málo, tak málo - a mohli jsme kráčet s hlavou vzhůru, ruku v ruce a s tím - nyní tak ničivým - ohněm spoutaným v srdci.
11.09.2006 10:27
Hana
Lee napsal(a):
Ach, co síly ve věcech z nejobyčejnějších a nejprostších! Jako ničivý dech draka pálí mosty, které jsme my, mágové mysli vystavěli, aby svět byl jednodušší. Jak oddálili jsme se tomu, co nám bylo dáno - vzdali jsme se toho, když jsme vybudovali monumenty, které jsme odsoudili nás i naše blízké uctívat.
A přitom stačilo tak málo, tak málo - a mohli jsme kráčet s hlavou vzhůru, ruku v ruce a s tím - nyní tak ničivým - ohněm spoutaným v srdci.
ach, Lee...
14.09.2006 19:29
Pomerančová
... obejmout vodopad...
27.10.2006 15:55
Zrzavý_kotě
pozor na vodopády..
28.06.2007 07:23
engelmar
Hezké

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)