Je tu někdo nový?

Je tu někdo nový?
V sadech s třásněmi
zdobitě vyšnořenými
hrály píšťaly s bohatými hlasy:
Šišky zrají se zelenkavou tichostí
Les dloubnutý záříjovým loktem

hraje v cis na pařezy ¨
průsečící s měsícem

Mecenáš drobného jehličí
draze platí za setbu
špiček jedu
rozneseného opravdovými karbaníky
senilně rezavými
a pustošivě brumlajícími

Sémě přesně vystihuje
podstavec cesmínových rozmarů
Rebeka je jméno plavé nálady
kterou vyvolávají
spony růžových čnělek z nefritek
lesní čpavé rýmy

Venezuelské kopce drtí spánky
lesního šeptání, tiskle vznětlého.
Je to šeptání slov do kruhového svitku
bez odrazu předešlého
s odkazem novějšímu
a výrazem přítomného