Závidím ptákům,
že mohou zemřít
při letu a oblékám si  
šaty z peří,
když letím                                Z A   T E B O U !

Tvé prsty jsou jako hřeben
ze santalového dřeva.
Češeš mě jemně a dlouho...

Češeš mé vlasy,
časem splétané
do tkaniny šepotu
a objímání...
Jak příjemné snění!

Zvolna mi pak hořkne
pelyňkem vzpomínek,
v čase přepeřování...