Dílo #29849 |
Autor: | Dagoneth |
Datum publikace: | 11.08.2006 22:21 |
Počet návštěv: | 830 |
Počet názorů: | 4 |
Hodnocení: | 1 3 |
blikotavá světýlka |
blikotavá světýlka
blikotavá světýlka probíjejí mým mozkem
nereálno s realitou se střídá
cítím se sám v sobě hostem
sám sobě přerážím křídla
když se tvářím, že je vše v pořádku
a nalhávám si sladkou pohádku
slzy cizích mě víc jak vlastní bolí
a nevím jak jim pomoci
neznám ta slova, která hojí
jen torzo úsměvu si navléci
a mít radost, že se znovu smějí
a o mě vůbec nic neví
včera jsem viděl hrbatého starce
jak kolemjdoucí o cigáro prosí
a lidi ohromně se bavíce
neviděli vlastní ubohost
co v sobě nosí
já pozorujíce ty citové trosky
cítil jsem život
jak klouže mezi prsty
tak nastoupil jsem a jel pryč
nevěděl proč, nevěděl kam
už necítil jsem soucitu bič
nebyl tam nikdo, koho bych znal
jen osudy a tváře cizí
co se mihnou a s nocí zmizí
dnes se to všechno zdá jako sen
kolem srdce teplo je ne zima
lístek z autobusu mi zůstal jen
a ten mi všechno připomíná
a tak sedím a píšu svoji duši
a tak sedím a píšu černou tuží
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Dagoneth', 09.08.2006 22:39.
Názory čtenářů |
11.08.2006 22:26
muclicka
|
, |
12.08.2006 08:29
Andromeda
|
|
12.08.2006 10:37
Fairy
|
Líbí se mi, až na ten konec, který mi přijde docela zbytečný...* |
12.08.2006 17:55
klasa z lasa
|
smutné.. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|