Prolog |
|
Víc, než slova |
Slova plynou s Rakovinou v duši. Děláme to, co se sluší.
Strach a vina.
Moře vína, místa stinná. Znetvořená. Jako sto let stará žena.
Holá stěna.
Hrachu hrsti pro tvé štěstí.
Bída s hladem zlatým hradem bloudí.
Srdce bolí.
Do okolí buší pěsti do neštěstí.
Pro tvé štěstí kámen nésti ?
Žvanění o nikom, o ničem.
Člověk hnípá poničen.
Jak by řval z plných plic a nikdo jej neslyšel.
|
|
Epilog |
|
Názory čtenářů |
20.07.2006 10:46
asi
|
jo,jo |
20.07.2006 11:02
Dominika |
|
20.07.2006 21:24
Janest
|
v pohode |
21.07.2006 08:48
isabell
|
nakonec bych dala
a nikdo neslyšel
nic
A máš to ve verši;)
někdy taky takhle čmárám na kraj papíru. Jsou to takové okrajovky |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|