Přiložíš ostří do krční jamky,

srdce zdvihne tlak.

Půlíš mě, všechna moje já,

odděluješ, trháš.

Necítíš?

Srostla, pesimistické vrůstá do

úsměvů a smíchu.

Tisíce falešných očí doutnají

v bodlinách kaktusu.

Písmena C, O hlásají brzké

rozcestí, kde končí rozum.

Chloupky se plazí po svalech,

svádí klouby.

Léčí mě – mlčení, ticho,

nový hlas.