Dnes vyčistím zem,
roztrhnu sítě na ptáky,
aby i ty oblaky
mohly tam, kam chtějí.

Tam kde končí zem,
tam kde končí se,
tam kde žádná z cest
nemůže jít.

Snažím se vyslovit,
že člověk tráva je,
že zbývá naděje,
dokud srdce bije.

V té zemi děštivé,
v té zemi, po níž jdem,
v té zemi skončíme,
každý sám.

Za tělem prosvítám,
lehký jak motýli,
s větrem jdu obilím
ve vlnách.

Tam kde končí zem,
tam kde končí se,
tam kde žádná z cest,
neumí jít.