Zaniklé krásy zapadly za obzor a stíny paneláků oprášily okvětní lístky sídlištím
maličké mrtvolky pak dopadají na hlavy bezvěrcům a jejich zašité oči promlouvají v minulostech
Jako každá linka v čase pak připadám si jako v předpovědích o koncí světa zbytečný
člověk k člověku jako ryba na suchu staví se k vodě |
|