Vaše díla  Vaše sbírky  Avíza  Názory  Vámi hodnocená díla  Vaše názory  Historie  Oblíbení autoři  Vaše stránka 

Dílo #28334
Autor:Barbar_Cohen
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:20.06.2006 13:46
Počet návštěv:1024
Počet názorů:6
Hodnocení:3 1

Prolog
No jo, tak to bývá když se člověk,
nedokáže rozhoupat.
Strom lásky a života.
Když světlo zapadá,
utápí se do tmy.
Samota dál nechce
stát u rozpálené plotny,
když dokáže říct ne!
Tak láska na stromě,
trhá uschlé větve.
Všechny otrhá,
všechny, kromě dvou,
ale pozor na první,
ta se bojí upadnout.
Ta druhá, ta je lepší,
ta nebojí se jít.
Do srdce jedné dívky
se zhora zabořit.
Pak zůstane tam na vrchu
ta první samotná
a bolest trhá švy
na stromě života.
Jen kdyby první věděla,
že stojí za to spadnout,
že city tuhle dívku
nenechají chladnou.
Hned by spadla ze stromu,
hned by skočila
a do života jejího
by pak ráda patřila.
Epilog
Ti co vědí, vědí.
Ti co nevědí, jsou mimo.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Barbar_Cohen', 20.06.2006 13:58.

Názory čtenářů
20.06.2006 13:52
Flanďák
hnusný













































































































:)
20.06.2006 13:58
Barbar_Cohen
Vím že to je na hovno. Stejně jako všechno!
20.06.2006 14:20
Dominika
no jsou tam pěkné místa:-)
21.06.2006 22:35
Wopi
ta čeština... ta dostává na frak...
22.03.2007 14:52
Lan
Dominika napsal(a):
no jsou tam pěkné místa:-)
Ale jo, najdou se, třeba zrovna ta plotna, i když to asi vzniklo kvůli rýmu, láska trhající suché větve...
Metafora se stromem není špatná, ale bez prologu a epilogu bych se obešla.

PS: Ty máš rád Nietzcheho? To mne teda zajímáš.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)