Křivky snů |
Víčka utápí se v roji slz. Čas zlehka umírá a matička Luna v mlžném objetí oplakává syna.
Duše zemřelých řvou jedna přes druhou, však slyšet je jen šumění vypařujících se duší.
Ladné křivky bodají hranami do srdcí náměsíčných držících prsy matčiny.
Utopen láskou čas chrčí na svém loži probodaném noži lidských snů.
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Tomáš Ektus', 12.06.2006 16:49.
Názory čtenářů |
20.02.2007 09:16
engelmar
|
a matička
Luna v mlžném objetí
Tady mi to přijde rozděleno přinejmenším zajímavě, Jinak je to taková pocitovka, která by stála za to ještě malopunko vybrousit. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|