Prolog |
|
Měl jsem v rukou pouštní růži |
Měl jsem v rukou pouštní růži a z ničeho nic se proměnila v písek protékající mezi prsty.
Trn z růže zbyl. V nitru duše se zprudka otočil.
Krvácím, z duše zbývaj cáry.
Je to jedno byl jsem jen meluzínou hučící v hlavě tak hravě a neslyšně.
Jen moře slz utápí mě svou hořkostí.
Měl jsem v rukou pouštní růži a z ničeho nic zabila mě.
|
|
Názory čtenářů |
08.06.2006 20:13
Andromeda
|
Líbí se mi to moc....a tak dobře Ti rozumím, Tomášku.....:o) |
08.06.2006 21:30
Dalek
|
když růže zabíjí... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|