Dílo #2781 |
Autor: | henadi |
Datum publikace: | 24.01.2004 16:06 |
Počet návštěv: | 800 |
Počet názorů: | 6 |
Hodnocení: | 3 |
To jsem poprvé otevřela oči |
Stála jsem na okraji života…
mé špičky prstů mávaly kolemjdoucím a hlasitě se smály,
posílaly žhavé vzdušné polibky
a pohlazení, které se snášelo k zemi
jako pírka rozfoukaná slaným přímořským větrem
a oči jsem měla plné slz…
pálily mne na tváři
jako ty nitky vroucí lávy,
z kterých jsi měl spletené ty zdánlivé něžnosti,
co jsi mi včera vtisknul na má zavřená víčka…
Stála jsem na louce…
a místo barevných motýlů, které jsem chtěla hýčkat v dlaních
na mne dýchaly svůj páchnoucí odér listy
popsané blátivými kaňkami…
a já jsem v nich poznala tvá slova…
To jsem poprvé otevřela oči…
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'henadi', 24.01.2004 19:27.
Názory čtenářů |
24.01.2004 17:01
Wopi
|
špičky prstů mávaly, posílaly, slzy pálily, listy dýchaly...
:( |
24.01.2004 17:26
Albireo
|
Líbí se mi, tip. (Ale ty chyby, na něž upozorňuje Wopi, si oprav. Co je po básníkovi, který neovládá svůj hlavní nástroj - jazyk? To je pak jako zedník, který neumí použít vodováhu.) |
24.01.2004 19:28
henadi
|
já vím, pokaždé se v něčem mém najde nějaká chyba...nepovažuji se za básníka:)i dkyž se o to snažím, tak alespon doufám, že se líbí |
25.01.2004 07:58
Charlien
|
zajímavé...* |
26.01.2004 11:29
Dash
|
Líbí !! :o)) |
26.10.2005 09:25
Goldberry
|
Líbí..* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|