Dílo #27261
Autor:melody
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:25.05.2006 14:08
Počet návštěv:715
Počet názorů:2
Hodnocení:

Prolog
Povstanu z našich kořenů - jsou jeden jako druhý... až příště půjdu okolo, spočítám letokruhy... Tátovi.
Válka polámaných větví

Zůstávají za námi spáleniště
a duše v klecích
spoutané tvým snem.
Přenes se na bojiště
a dnešní válku
vyřešíme zítra.
Neúspěch
s mírovým praporem.

Němě stojím nad propastí...
Už dávno se zříkám
tvých vybájených světů.
S každým tvým slovem
- ne, už nenaříkám -
a přiblížím se k okraji.
Ten hlavolam už nerozpletu...
Dva lidé, co se neznají.

Každý příští den
bude dvojnásobně dlouhý,
abys měl dost příležitostí
se mi smát.
Tak se směj, válči a křič!
Sůl, která proniká
až do morku kostí...
Víckrát ji nespatříš,
je pryč.

Povstanu ze svých kořenů,
jejichž stromy
zahynuly v boji.
Směj se mi, křič, nebo mluv...
Nic z toho mě neohromí.
Suché větve se nezahojí.

Názory čtenářů
25.05.2006 14:49
Shammann
Dost často klišé
má to slabší i silnější stránky
celkově sem pochopil co se snažíš sdělit
ale to zpracování je takový...rozpačitý
25.05.2006 17:28
Damien
Internacionála?

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)