Dílo #27182
Autor:nikola
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.05.2006 20:14
Počet návštěv:781
Počet názorů:5
Hodnocení:1

Den plný deště
Podívej prší, svět je zas chmurný
svět ohrnutých límců
jdem spolu promoklou ulicí
a skláníme hlavy pod
pod záplavou deštníků
Je mi tak dobře když tě držím za ruku
když vím že když se otočím
že neuvidím prázdno
Snad poslové z nebe poslali nám déšt
pro naše štěstí, pro naši lásku
A přesto mám strach
z něčeho co může přijít zítra
že ztratím tě snad někdy
mám strach
A svět je pořád chmurný
svě ohrnutých límců
Studené kapky doráží
a pronikají drze pod kabát
Zrádně vlhnou i mé oči
možná že i duši mám už mokrou
A svět je chmurný, svě ohrnutých límců
























Názory čtenářů
23.05.2006 21:44
horkokrevný
nechci nijak remtat... ale dneska svítilo slunko : )))

23.05.2006 22:46
klasa z lasa
..když prší a jsem venku..někam se skryji pod nějakou stříšku a pozoruji lidi...jakoby je ten déšť nějak sjednotil a byli si blíž..však je to pocit a iluze zřejmě..
24.05.2006 15:25
nikola

chtěla bych k tomu něco říci ale jsem nováček takže dost plavu
01.07.2006 16:45
horkokrevný
nikola napsal(a):
chtěla bych k tomu něco říci ale jsem nováček takže dost plavu
To nevadí, klidně říkej a při tom plavej. Nováčku Plaváčku - doufám, že mi to oplatíš : )))
06.01.2007 14:43
engelmar
Já ti rozhodně držím palce, tohle dílko už mě zaujalo trochu víc. Jestliže jsi tu byla naposled v červenci, tak to vypadá, že tě ostatní literáti natolik otrávili, že už se tu neukážeš. Škoda.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)