Slétlo se čtyřikrát sedmero ptáků a usedlo tiše na Tvou hlavu Jsi zarostlý nejjemnější láskou kde bolest rozkvétá pod stínem slunce kde sny načichly Ti mladým vínem... S cigaretou se loudáš pod lampou vědy a hledáš stopy včerejšího tajemství Na jevišti nicoty nedostal jsi roli a proto klečíš na rozhraní nebe a proto doufáš v doufání...
Vynásobil jsi smutek se štěstím to všechno jedné cizí dívce Ona teď šije Ti lásku na míru kam vejde se radost a touha kam ukryje se věčnost... |