| Dílo #2685 |
|---|
| Autor: | Dick |
| Datum publikace: | 21.01.2004 11:32 |
| Počet návštěv: | 1226 |
| Počet názorů: | 2 |
| Hodnocení: | 2 |
| Prolog |
|---|
| Zmar v posledních kapkách rosy na uvadající růži, stejně ví, že jí už nezachrání a ona přesto dopadá....! |
|
| Rudé čepele |
Sedím na kolejích
z dáli je slyšet houkání vlaku
v ruce poslední růži
kvetla v parku u zídky
Na zápraží jsem potkal kotě
kulhalo
spadlo snad z okna ?
právě z toho, které lákalo
ke skokanským pokusům
Růže v dlani uvadá
pomalu odtrhávám
rudé lístky
padají na zem
Rozšlapávám jejich krásu
upíjím jim poslední rosu
zachycenou na rudých čepelích
Uvadá růže
uvadá můj život
roztrhl jsem košili
čekám na vlak
No co
půjdu
někdo přehodil vyhýbku
další pojede za týden
Snad budu mít příště štěstí
snad jednou zajede
na slepou kolej |
|
| Názory čtenářů |
21.01.2004 17:00
 Jeff Logos
|
Kdyby se ten text dal zpívat, nebo ještě lépe repovat, tak je ideální pro hit nějaké přeslazené chlapecké kapely, kdy se "leading vocal" dívá z obrazovky rozmazaným (snad uslzeným) pohledem a střídavě píchá pravým a levým ukazováklem do diváka |
23.01.2004 05:00
Maureska
|
to působí dost beznadějně *)
čekat na slepé koleji... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|