Dílo #26781
Autor:Farytale
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.05.2006 12:47
Počet návštěv:647
Počet názorů:3
Hodnocení:1

Prolog

Je mi zima....

Přelud
Slunce dvojí tváře
a uražená ješitnost tiše plačící v koutě...
Poetika - vidět tě zvracet slova,
co roztříští se o hranu chodníku...
Tvoje láska (duše)? Zamrzlá jako řeka
a zabodávající se ostří nožů bruslařů samoty....
Vysmívají se ti!
Jan kajícně k sobě tiskneš rty bolestí
a vyhýbáš se mým pohledům
Důvěře amputovals nohu....
Teď stojí k nám zády....pláče.....
Nech ji! Tu neutišíš.....
Jen zkus malinko přemýšlet,
poté lituj....
a třeba i svědomí své zpytuj....
Hajzle.....
Epilog
Však vy mi to určité okomentujete sami:-)

Názory čtenářů
14.05.2006 12:53
Garth
příliš deterministické, tak černé to snad nebude..*
jinak se mi moc líbí. :)
14.05.2006 20:27
lumík
Ten poslední verš tomu dodává něco, co tam být nemá.
14.05.2006 22:03
Garth
lumík napsal(a):
Ten poslední verš tomu dodává něco, co tam být nemá.
S tím také souhlasím.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)