Slunce dvojí tváře a uražená ješitnost tiše plačící v koutě... Poetika - vidět tě zvracet slova, co roztříští se o hranu chodníku... Tvoje láska (duše)? Zamrzlá jako řeka a zabodávající se ostří nožů bruslařů samoty.... Vysmívají se ti! Jan kajícně k sobě tiskneš rty bolestí a vyhýbáš se mým pohledům Důvěře amputovals nohu.... Teď stojí k nám zády....pláče..... Nech ji! Tu neutišíš..... Jen zkus malinko přemýšlet, poté lituj.... a třeba i svědomí své zpytuj.... Hajzle.....