LiTerra

Dílo #26539

Autor:

gabka

Druh:

<žádný>

Kategorie:

Poezie/Vázané verše

Zóna:

Jasoň

Datum publikace:

21.05.2006 19:44

Počet návštěv:

654

Počet názorů:

Hodnocení:

Neumím postavit horu, neumím vzít duze její barvy a propůjčit ti je.umím být přítelem..tak jím jsem..Bez přátel není svět světem a život životem:)

Neumím vzít duhu a vypůjčit si barvy její
na paletu všedních dnů
vymalovat s nimi bez okrasy obrazy snů
a darovat duhovou škálu tobě v památku
srovnat je hezky do řádku
a smotat mašlí
barevnou
pěkně laděnou
tvojí duši...

To neumím...

Neumím postavit horu
tobě takový smutnící místečko
ve kterém měla bys aspoň maličko
soukromí, samoty
a klidu před světem a okolím
místo, kde odhodíš, co tě zabolí
a v klidu schováš slzy
třeba pod kámen...

Přítelem zvládnu být jen tak bez příprav
bez bázně a bez příkras
jen přítelem mohu ti být
však bez hor a duhy musíš se obejít..

Stavět hory a krást barvy mi nejde...