Na plotě seděla  Dívka s odřeným kolenem
voněla a smála se pražským domovním
znamením  A její vlasy naposledy odhalily tuto křečovitou noc
co poslala si po louži  Smutným kombiné nad vysoké stropy secese
a rozmazané boa utržené v rtu

ostatně Jako se rozpadá
i režná kabala
z Louvru

Ptačí křídla to jsou vršky kostelů
které oslňují polední déšt
mateční ti zmuchlané vlasy ostříhané
            v kastraci podámé  Hvězda davidova
a kouř z dědových cigaret

Samotní ptáci klovou
do děravých střech z jejich
písečného peří  a Madona hmatového se topí pokálená
a dovnitř - dovnitř do rukou - pozvolna mi prší