| Zvuk rolniček se rozléhal vesnicí. Tyto podivuhodné nástroje se zvolna pohupovaly na krku koní, jež se belhaly sněhem a mířili ke stavení na samém kraji vsi. Z jejího komínu vystupoval těžký, šedý dým. Host už je očekáván.
Když kočár zastavil před chalupou, zůstal v něm Dar ještě chvíli sedět. Jakoby si vychutnával tu svobodu, o kterou teď možná přijde. Vítr zadul, pročísl mu vlasy a on se celý rozechvěl. Cítil, že má strach, ale alespoň věděl, že žije. Neznámo, které stálo před ním, pro něj nyní ztělesňovalo všechno, z čeho měl kdy v životě strach. Byl to strach dítěte, které má poprvé spatřit sluneční světlo, strach dospívajícího muže z první lásky, byl to starcův strach ze smrti. Strach ze změny a strach z nového.
|
|
