Necítím bolest, necítím chlad, jen světlo v dálce vidím. Pomalu umírám, čeká mě pád, černou tvář vedle sebe cítím.
Nevím, neslyším, neznám, své tělo opouštím. Jen tma a prázdno je v mé hlavě, krev všude steká, lehce, ladně.
Nechci už zpět, nechci se vrátit na tenhle svět. Chci utéct jako zbabělec, uz nikdy nespatřit tvou tvář.
Uz se blížím za tím světlem v dáli, život mi před očima probíhá. Chci z výšky vidět, jak mé tělo pálí, však najednou někdo zavolá.... Prosím, vrať se!
|
|