pojď, zahrajem si spolu na hřbitovní frašku,

ty si lehneš do hrobu, zasypem tě hlínou..

a já pokleknu vedle na vznešenej mramor,

budu ze sebe žalem dávit poslední city

chceš?

ber to jako oživení vztahu,

vznešenou hru, co přetrvá..

pochop, potřebuju cítit to krásný,

břečťanový osamění co vane z hrobek..

trochu lipovýho ticha z aleje,

kudy jezděj pohřební vozy..

a všudypřítomnou náležitost k zemřelým životům..

říkáš, že mě miluješ - dopřej mi to!

proč myslíš, že mám svatební rubáš?

taky tě miluju, lásko moje hřbitovní