LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #25476
Autor:	aster
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	10.04.2006 23:00
Počet návštěv:	1131
Počet názorů:	12
Hodnocení:	3

Ztracený ideály

Psal jsi na mou kůži

Bílým vínem, že jsme svobodní

Tou černou tuží

Baldachýnem

Že lépe je nám v snách.

Proplétala se naše těla

A křičels: „Tak se rozhodni!“

Já jsem to chtěla

A vítr kvičel

Že nemám strach.

Nazí jsme spolu tančili

Parky, co je i dodnes míjím

Ideály stačili

Ty tvoje

A já je milovala.

Bylo to před pár lety

A my? Čas ukázal, že se mýlím

Není čas na úlety

Ani na sny

Co bych ráda vymazala.

Epilog

Sázeli jsme jak děti

záhony kopretin

a v srdcích místo květin

teď roste stín.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'aster', 11.04.2006 08:34.

Názory čtenářů

10.04.2006 23:13

Vích

:-), víš a ten kužel, ten má speciální harmonizační účinky, že ty kytky když odkvetou, tak zase zjara nasaděj na poupátka.

11.04.2006 08:38

aster

Aha, ale proč se teda sakra říká bohužel kužel? To je to jako špatný, že znova porostou kytky? Je to na mě nějaký složitý. Zatracená geometrie....
Ale jinak díky za povzbuzení :)

11.04.2006 11:08

Vích

ono to je zkrácená verze, původně se říkalo "bohužel, je třeba nasadit kužel".

11.04.2006 13:41

aster

No tak jsem se ptala kolem sebe, ale jaksi to taky nikdo nechápe. Já jsem si to sice nějak přebrala, ale nevím jestli dobře. No Tak mi to bud vysvetli jako pro idiota prosím a nebo toho raději necháme, at si nepřipadám ještě víc jako idiot....

11.04.2006 14:31

Vích

Tak popravdě, slovo kužel se rýmuje se slovem bohužel a v dvojici jsou zvukomalebná a žertovnější než pouhé bohužel. A úsměvu není nikdy dost :). Toť vše, a je to okřídlené úsloví.

14.04.2006 22:15