I když cestovatel pěší Vznáší se nad okolnosti Abstrakce se nevyřeší Není výraz lhostejnosti Arci blázen v přítomnosti. Loutnou svojí básně pěje A usíná pod tramínem Urozenost bez naděje Ramena zakryta stínem Opojena trpkým vínem.
Darovaným sobě sebou Estráda nerozehraná.
Polapila tvoje verše Azda si ich darovala? Reliéfem nadnástěnným Emocí, života děním Takmer som ťa nespoznala. |