Zasadil sis mé jméno skropené tíhou slz a posnídal chomáč vlasů Roztavils' zdivočelou mízu V sešeřelých zákoutích jsi vystavěl promenádu světla kam pustíš stádo čerstvých ryb Bojme se otevřených deštníků v promoklých svitcích dne kdy nevidíš mou tvář... |