Mlha se tiše valí přes mechový porost jako nepropustná pavučina a nedaleko odtud je slyšet tlumený smích.V roklině hlubiko v lesích v mechu a kapradí sedí mladík s dívkou na klíně a o čemsi se baví.
".... a pak jen upadla a nehýbala se." Pravil mládenec
"Tys ji zabil?" Otázala se dívka
"Nevím" Zněla jeho odpověd
"Jak je to dlouho?"
"Asi půl hodiny."řekl a dívku jemně položil do trávy,zvedl se a stačil ještě říct:
"Jdu se na ní podívat.Vezmu ji sem,počkej tady na mne."
Tmavovláska jen kývla hlavou a usmála se při vidině čerstvé mladé krve.
Byla to upírka jménem Sisi,ve dne normální mladá dáma,která žije spořádaným životem,v noci svůdná nebezpečná a krvežíznivá šelma.Její přítel Gabriel,urostlý mladík zabývající se technologií,se každou noc mění ve vlkodlaka.Pro lidi celkem neškodný po většinu času,jen jeden den v měsíci je smrtelné nebezpečí ho někde potkat.Za úplňku.
Sisi s Gabrielem chodívali povětšinu doby na lov společně.Mládenec se nasytil čerstvým masem,kdežto Sisi potřebovala jen krev.vzájemně se doplňovali a to jim vyhovovalo.
Tu noc šel on ve své vlčí podobě napřed.Byl úplňek a on se připravoval na svou dnešní kořist.Byla jí mladá asi osmnáctiletá dívka,která se tu noc vracela domů zkratkou přes les z nedaleké diskotéky.Na úzké prašné pěšině jí dlak zastoupil cestu. Vyděšená a bez hnutí ho sledovala,čekala na smrt.Její ruce se třásly strachy a z jejích očí začaly téct slzy.Její rudé vlasy jí splývaly do pasu a zelené oči jasně zářily do černé tmy.Vlk si ji chvilku zkoumavě prohlížel a pak,...sekl.Jeho dlouhé drápy projely kůží jako břitvy a zanechaly hlubokou tržnou ránu na prsou.Upadla do bezvědomí.Gabrielovo mrštné tělo se otočilo a běžel neuvěřitelnou rychlostí do rokliny,kde za čekající mladou upírkou.Když viděla jeho chlupy zalepené čerstvou krví,dychtila po podrobnostech jeho útoku.
Pak se zvedl a šel pro znetvořené tělo rudovlasé krásky.Je hladový a tak se jeho krok zanedlouho změní v běh.stačí moment a je již na kraji lesa a svírá ve svých mohutných tlapách dívčino bezvládné tělo a vrací se zpět po kamenité cestě do nejhlubší části lesa ke své milované.Gabriel položí dívku do mechové peřinky vedle Sisi.Ta na nic nečeká a vrhne se na dívčin krk a už ochutnává sladkou a typicky kovovou příchut životodárné tekutiny.Gabriel se nenechá pobízet a už trhá kusy masa a ukájí svůj hlad.Po krátké chvilce nezbyde vůbec nic krom pár kostí,které odhodí do dáli.Sisi se na něj podívá rudě zářícíma očima a na rtech se jí zalesknou poslední kapky krve.Vlkodlak se v tu chvíli změní zpět do své lidské podoby,skloní se k Sisi a v tom okamžiku se jejich rty spojí v jediném polibku.Je hlubokí noc a o světlo se stará jen jediný paprsek luny prosvítající mezi větvemi stromů.Dívka si mladého muže otočí pod sebe a řekne jen: "Miluji tě" Gabriel jí roztrhne její tmavě modrý šat a dál se oddává jejímu dychtivému tělu,...
Asi kilometr odtud prochází bytost celá zahalená černým hávem a kápě halí jeho krutou tvář.V rukou se mu cosi zaleskne.Snad jen nějaký odraz.Pomalu se blíží k roklině,když se najednou zastaví.Potichu se přiblíží až k místu odkud dobře vidí.Dole v trávě zahlédne dvě hadovitě se svíjející těla svých nepřátel.Ani minutu nezaváhá a vytasí černou kuši.Jediným stříbrným šípem ukončí život upírky a následně druhou rukou mrští po vlkodlakovi dýku ze stejného materiálu,kterou celou dobu svíral v ruce.Než se změní v prach šeptne do tmy:
"jednou tě dostanu,....exorcisto!"A rozplyne se stejně jako jeho přítelkyně.Muž se zvedne a kráčí pryč.
Roklinu opět zahalí bílý šál mlhy a stane se nepropustnou pro veškeré smrtelníky.Jen a jen Sisi a Gabrielovi patří toto místo,kde zemřeli jeden druhému v náručí.