Vaše díla  Vaše sbírky  Avíza  Názory  Vámi hodnocená díla  Vaše názory  Historie  Oblíbení autoři  Vaše stránka 

Dílo #24652
Autor:elapela
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:19.03.2006 23:07
Počet návštěv:437
Počet názorů:5
Hodnocení:

Nikdy

Plechové dno našich pohledů

probouzí kazajku strachu

Na křídlech dudka temní se zrak –

proč snít jen v povětří?

Stékají mléčné slzy

ústí těla mění se v nejedlý líh

proplétáš se bezozvěním těl…

Poznáváš  v sobě vůni mého třesu

mé chvění doléhá ti vstříc…

 

Věz - nikdy se nespojí řeky

                                                co neposvětila ruka nebeská…

Názory čtenářů
20.03.2006 00:14
Mario Czerney
no nazdar
20.03.2006 20:20
Andromeda
Mario Czerney napsal(a):
no nazdar
ZDAR !   :o)     a kdybychom se víckrát neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost.....jsi jako vzácné koření, stačí troška a pak umýt ruce, rychle, než si sáhneme do očíííí.......
20.03.2006 20:57
Charlien
jejda... schovej si ňáký nápady taky na příště...:)
je to přespříliš zhuštěné na úkor srozumitelnosti... aspoň pro mě:-)
22.03.2006 12:29
engelmar
Charlien napsal(a):
jejda... schovej si ňáký nápady taky na příště...:)
je to přespříliš zhuštěné na úkor srozumitelnosti... aspoň pro mě:-)
Pod tohle bych se taky podepsal. Nápadů je jako šafránu a je s nima třeba šetřit.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)