Dílo #24414
Autor:elapela
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.03.2006 22:36
Počet návštěv:441
Počet názorů:1
Hodnocení:
Patří do sbírky:Polootevřené nitro

Útěcha

 

Neznámé stíny její duše

dotkly se letmo mého zraku

když kráčela jsem cestou školných lavic

Ozdobily mne hvězdným nebem…

 

Bolest syčela z Tvého těla

Kosti zhmotnily svou drsnou podstatu

a prameny slz hloubily koryto

tam kde nemohl posměvavý zrak…

 

Obtiskla se na Tvé hrudi razítka lásky

Zcuchaly Tvé vlasy střapce prstů

a Tys šílela pod něžným hedvábím

ztracená uprostřed zrádných plamenů mámení…

 

Dnes obehnala ses hradbou strachu

Vpustilas' dovnitř jen sazenici pravdy

 a pokorně čekáš než obejme Tvé srdce známá paže

Penelopé jsi a krásníš věrností…

 

Smutek hlas Tvůj provoní skořicí

Zvadlé tělo vzpruží snítka máty

Jahody ochutí osamělá ústa

                             a přítelkyně s radostí daruje Ti útěchu…
Epilog

Názory čtenářů
12.03.2006 22:51
jarda
sazenice pravdy
to je bohovský, kde se inspiruješ, jestli to není tajný

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)