Živá voda zpívá o věčné 
zemi,o křišťálu čistém jako 
Ty…
Průzračný ledový vzduch 
přibližuje hory v dálce za obzorem.
Před nimi je horká vyprahlá poušť…

Velbloud ji nepřejde. 
Cizince na koni zasype 
písečná duna 
a orel ji nepřeletí,
jen duše nesená holubími 
křídly…

Mír jasné fata morgany je zrádný,
stejně, jako líbivá maska 
smrtelné nemoci…

Oáza dýchá nadějí…
stejně, jako Ty, 
můj Příteli cizinče. 

Dojdeme spolu k horám?

  Červené mraky věstí soumrak. 
Je mírné ticho, obzor dýchá 
barvou krve…
Šedá clona nepozorovaně přikrývá zem,
jako věčný spánek víčka malé dívky.

 Čekání na hvězdy se zdá nesmyslné.

 Semínko borovice stačí…
roztrhne i tu nejsilnější skálu...

 Čekání na zázrak svítání je daleko.