„Múzo, jsi tu?“

„Jsem.“

„Kde?“

„U listu.“

„Pod tím nažloutlým, co krčí se v trávě pod stromem?“

„Přesně tam, spím, ale jsem pořád s tebou ve tvém kameni.“

„Ten, co prokřehlé prsty v něhu neskonalou promění?“

„A zapomněl jsi, že umí pískat na mou duši, je to přivolávač kouzla.“

„Promiň, já zapomněl. Mám písknout?“

„Můžeš po rtech bych ti se silou mámení lehce sklouzla.“

„Je tak těžké si zvyknout.“