Jen se setmělo
už sem byl v pohybu
a v pokoji hrál na cello
struna po struně
smyčec v každém záhybu.
Ty zvuky rozdováděly by i vlaštovky na drátu
právě na tom jednom z několika
fidlal jednu letní toccatu
pro inženýra, slečny, pro horníka
tou inspirací pro hru improvizace
byly slzy, co kořenily struny rozvibrované,
že sedma z mraků objevit musela se
a nutit jeho tváře a struny aby byly slané.