I mně se kdysi pozdívaly hodiny, ale teď už se nepozdí ani jedinou minutou, která leckoho stojí čas. Pradávný, starý, či letitý? Vždyť každou minutou jednomu z nás přibývá plačtivý vlas, že už mnoho bratrů a sester ztratil na bojišti hřebenovitém v boji životem prolitém, kdy za svoje činy rodinou platil.
Vyřešil jsem problém a hodiny sám jsem spravil, někomu už neubírají na věku, už nejsou proměnné, využil jsem jejich tvůrců, kukačky to byly dřevěné, proto oheň z ohně času v prach sladký je spálil. |