před pichlavými pohledy okolískrývám se za sametovou škraboškucedím svět přes potrhané černé krajkovía jako tonoucí stébla, vzpomínek se chytámtopím se...stejně jak vánoční kapr v kádi zoufale lapám po dechuhlavu udržet nad hladinou nelze s balvanem těžkým, uvázaným ke krkuzbavit se tak závaží, jež stahuje mne ke dnu...jenže...pak nezbylo by mi zhola nic