Dobrý den, jmenuji se Edgar Elwin a jsem momentálně držen v los angelské psychiatrické léčebně. Dovolte mi, abych vám teď dopodrobna vylíčil, jak jsem zničil veškeré naděje lidské populace na přežití.
Stalo se to na jaře roku 2003. Zůstal jsem v práci dlouho do noci, nemaje ani ponětí, že se dnes setkám s mimozemšťany. Lidé, kteří mluví o létajících talířích, světle a hubených postavičkách s obrovskou hlavou a velkýma očima, jsou beze sporu lháři.
Seděl jsem nad stolem s nedodělanými výkresy, když vtom se mi v hlavě ozval cizí hlas: "Zdravím, pozemšťane. Nelekej se, nepanikař a pozorně poslouchej."
Samozřejmě jsem okamžitě vyskočil ze židle a běžel si propláchnout hlavu. Když jsem se, probrán studenou vodou, opět posadil ke stolu, ozval se hlas znovu: "Jen seď a poslouchej. Když zůstaneš v klidu, vše ti dopodrobna vysvětlím."
"Jsem blázen." pomyslel jsem si.
"Nejsi. Nedělej hlouposti a nech si vše vysvětlit."
Protože jsem seděl a nic neříkal, mohl Hlas pokračovat.
"Já věděl, že budeš mít rozum. Počítač by nevybral někoho, kdo není ochoten spolupracovat." Chvíli se odmlčel. "Řeknu ti to stručně. Byl jsi vybrán jako zástupce lidstva pro soudní proces vesmír versus lidstvo. Poneseš odpovědnost za svou rasu. Byl jsi obviněn z matkovraždy, ničení vesmírného majetku, bezcitnosti a několika genocid na nižších formách života. Já jsem tvůj právník a hodlám se s tebou poradit o obhajobě. Nějaké otázky?"
"Je tohle nějaký hloupý vtip?"
"Ach, vy lidi, samozřejmě, že tohle není vtip. je to vážná věc a vy jste až po uši v maléru."
"Mohu vás vidět?"
"Nemyslím, že to je dobrý nápad."
"Chci vás vidět, a taky chci znát vaše jméno, jinak s vámi nebudu spolupracovat." Náhle jsem se ocitl v stroze zřízené místnosti. Přímo přede mnou stál tvor velice podobný pavouku.
"Já vás varoval," řekl a s úsměvem ke mně napřáhl jednu ze čtyř rukou. "Mé jméno by se do vaší řeči dalo přeložit asi jako Mcmbrlktr."
Zdráhavě jsem mu podal ruku a zeptal se: "Z čeho všeho jsem teda obviněn?"
"Matkovražda." začal Mcmbrlktr, ale já jej přerušil.
"Moje matka ještě žije."
"Tím je myšleno plundrování přírodních zdrojů, ničení planety a všeobecně špatný dopad vaší společnosti na planetu, z které jste se zrodili."
"Aha, co tam máme dál?"
"S matkovraždou souvisí ničení vesmírného majetku, protože Země je součástí vesmíru. Dále jsou zde ty genocidy a bezcitnost. Vzhledem k tomu, že důkazy jsou nevyvratitelné, navrhuji jako obhajobu nepříčetnost."
"To jako, že lidstvo neví, co dělá?"
"Ano. Mohl bych to podpořit svým pojednáním o našich hovorech. Myslím, že by to mohlo projít."
"A co by se potom stalo?"
"Přiletěly by léčebné týmy a začaly by napravovat lidstvo a škody, které napáchalo. Samozřejmě někteří jedinci jsou již naprosto ztraceni, a tak by bylo třeba očistit lidstvo do přijatelné formy. Dle mých propočtů se k převýchově hodí asi 3% lidské populace. Zbytek bohužel zahyne."
Chtěl jsem hlasitě protestovat, ale zjistil jsem, že spím na stole v kanceláři a budí mě uklízečka. Pravděpodobně bych tuto příhodu považoval za sen, nebýt toho, že pár dní po tomto incidentu začal soud.
Jdu po ulici a najednou stojím uprostřed místnosti plné pavoučích lidí, ale i podivných světélkujících bytostí. Po chvíli jsem si všiml, že proces z průhledného balkónu naplněného vodou sledují i delfíni.
Mcmbrlktr měl dlouhou řeč o tom, jak jsou lidé duševně zaostalí a zmatení a vše nasvědčovalo tomu, že proces vyhraje. Pak se soudce otočil na mě a zeptal se: "Opravdu chcete podstoupit převýchovu?"
V tu chvíli se mi připomněla má lidská hrdost a vzdor a já udělal největší chybu svého života, která ovlivnila životy nás všech. "Ne." odpověděl jsem.
"Je mi to líto, ale vtom případě bude zem zničena."
"To k nám přiletíte s nějakými smrtícími paprsky?"
Po chvíli čekání jsem si uvědomil, že se celý sál směje. Mcmbrlktr si všiml mých rozpaků a dobrácky se ke mně naklonil aby mi řekl: "Kdepak, necháme vás být sami sebou."
Tato věta mi zní v hlavě ještě dnes, kdy jsem držen zde, v léčebně pro duševně choré. Drží mne zde lidé, kteří málem byli shledáni nesvéprávnými v rámci celého vesmíru. Narozdíl ode mě se ale o tom nikdy nedozví.