Malý pilot prodíral se na svém mraku nad bystřinami hor

mokré ruce v pěst v padající tmě

možná křížil cestu orlům, míjel sněhobílých lvů vzdor

máčel oči v slzách bezbranně.

Malý princ, létající mrak, bolavé srdce, pichlavé růže.

Moka v šálku na bezový čaj

modřinky ve sněhu, políbit je může

mrakotvárný obláčkový taj

maskovaný v delfínech

malovaných zdech

mocichtivý tep smutných čárů

málo, tak málo chtěl darů

mnohem dříve skonaných v žáru

márnicových těl.

Milost, milovat, míjet

mnohdy se vůní opíjet

mrzačit tím žel.

Mladý obláček rozplývá se,chlapce stále svírá

mužské tělo, dětská duše a ta nikdy neumírá.