| Dílo #23491 |
|---|
| Autor: | livjathan |
| Datum publikace: | 10.02.2006 08:37 |
| Počet návštěv: | 237 |
| Počet názorů: | 5 |
| Hodnocení: | 1 |
| Prolog |
|---|
| není nad to, jen tak zrána si vystřihnout neškodný manifest k utřídění vlastních myšlenek. |
|
| o konzervativismu |
Myslíme si toto: viděli jsme přechod od černobílých televizí k LCD displayi, a proto jsme připraveni na změnu, další technologický pokrok a rozvoj společnosti. Až dokud nás fotbuňka sama nezamkne na hajzlu a my s hrůzou neuskočíme od klozetu, který se proti našemu očekávání spláchne sám. Každou změnou budeme vždy znova překvapeni a vždy znova budeme v tomto okamžiku šoku teskně vzpomínat na svět poznaný, který nás právě minul o jedinou sekundu a proměnil v propast neznámého počtu netušených variant. Primitivní a dávný strach z nás dělá konzervativce. Adrenalinová horečka nás proměňuje v revolucionáře, aniž bychom byli schopni navždy utéct strachu před nepoznaným - ten se vrací, a tehdy se koušeme do zadku sníce o sekeromlatu, facce a inkoustovém peru. Mluvíme-li o křehké bláně civilizace, toužíme v duchu po jejím prasknutí a po návratu světa, který klade nižší nároky na kapacitu a správnou činnost našich mozků. Nevrátí se. Nejde o jediný systém, který se může zhroutit. Jde o biliony systémů vyvíjejících se nepřetržitě k vyšší a vyšší složitosti. Pád jednoho nezastaví rozvoj dalších. Můžeme si bičovat záda, procivět celé noci do zdi s očima vytřeštěnýma, jako bychom překročili dávku ordinovanou psychiatrem, fraktály našeho duchovního bytí se budou dále rozvíjet do obrazců podivných tvarů a mnohdy děsivých barev. Budeme nuceni žádat o léky, které harmonizují činnost našich mozků; stejně tak jsou sériově vyráběné stroje laděny pro náročné závody. Má-li člověk zůstat člověkem, má-li využít svého potenciálu, nezbývá mu než nemilosrdně přizpůsobit svým potřebám planetu, galaxii a následně možná vytvořit nový vesmír. Každé zdržení na této cestě, každý sentimentální povzdech se může ukázat osudným ne jednotlivci, ne populaci kontinentu, ale celému lidstvu. Není to jen reflexivní hrůza před nepoznaným prostorem, kterému nemusíme být uzpůsobeni, a ve kterém může číhat nebezpečí, co dělá z člověka konzervativce, čili svého druhu primitiva. Existují i širší společenské důvody. Každá změna může smést ty, kteří jí nejsou uzpůsobeni, nový poznatek ohrožuje postavení privilegované skupiny vědoucích ve společnosti. Jde o osobní boj každého organismu o své zachování bez ohledu na to, zda je či není pro své okolí pohromou. Představa, že se společnost bude řídit dva či dvacet tisíc let starými vzorci chování donekonečna je směšná a lpění na těchto vzorcích může být právě oním ohlédnutím za Sodomou, po kterém je vše ztraceno..
Tvrdím: Konzervativci touží po návratu svého dětství, kdy jim nebylo řešit neznámé úlohy. Tradice jim nahrazuje otce. Ne však jako fyzickou bytost, jako člověka s tváří, zaměstnáním a řitním otvorem, nýbrž jako všemocný princip, samotného boha, který má na všechny otázky připravenu odpověď. Jsou-li nuceni ve svém zaměstnání či z jiných důvodů být kreativní a potýkat se s neznámem, o to zuřivěji budou hájit omezený prostor světa, kam odmítají vpustit otazníky. V praxi budou zneužívat svého postavení ve společnosti k brždění jakýchkoliv změn, nemyslíce na Lótovu ženu, na ostatní, na budoucnost, pouze na své řitě scvrklé smrtelnou hrůzou z proměny světa v cosi jiného, než zač jej dosud měli. Rozdíl mezi konzervativcem a futuristou je stejně biologické podstaty jako rozdíl mezi vozíčkářem a pilotem formulí.
Pochopil jsem: Ke konzervativcům (zvláště opírají-li se o náboženství) je třeba přistupovat jako k dětem, nedráždit je až k bodu hysterie a nepokoušet se o výměnu myšlenek s nimi - je to stejně zbytečná snaha jako pokus o komunikaci mezi dvěma nekompatibilními systémy, z nichž jeden běží na výrazně méně výkonném hardwaru. Je zbytečné přesvědčovat konzervativce k nástupu na Santa Marii... Kolumbus se řevem pouhou představou takové cesty k smrti vyděšených konzervativců promění v nezralý a potenciálně nebezpečný element, jenž nenašel dospělý vztah nábožné úcty ke kozímu chlívku, kde mu bylo se narodit. A takto vystrašené děcko - třebas mělo vousy - pokřikuje po dospělém, co má dělat, a čeho se má hrozit. Konzervativismus není nemoc, je to vlastnost. Pohrdání konzervativcem - jakkoliv může být dobře maskováno a nemusí být nijak agresivní povahy - je však přirozeným pohrdáním člověka, který boxuje těžší váhu, nad slabším.. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'livjathan', 10.02.2006 10:04.
| Názory čtenářů |
10.02.2006 09:26
 Nechci
|
Napsaný je to moc šťavnatě, ale...
"Jde o osobní boj každého organismu o své zachování bez ohledu na to, zda je či není pro své okolí pohromou."
tohle lze aplikovat jak na připosrané konzervativce, tak na boxující progresivce |
10.02.2006 09:39
 livjathan
|
jistě, že to platí o každém... určitě. |
10.02.2006 10:07
 stanislav
|
úvaha je to štěpná.
ovšem, kdyby konservativci nebyli, nebo neměli šanci cokoliv ovlivnit, mohl by se svět utrhnout z řetězů, jakási zpětná vazba na to, co bylo, jakousi tradici, je taky tak trochu třeba.
když je ale konzervatismu moc, je to samo sebou taky špatně.
postmoderna je svět, kdy se čerpá z různých zdrojů, různé hodnoty a paradigmata přestávají být jen těmi jedinými, a my v tomto světě žijeme.
je to věru úžasné období. |
13.02.2006 23:37
Monty
|
Že se sám spláchne je prd, vloni jsem v Deutschlandu u jedný benzínky narazila na hajzl, kterej po zmáčknutí čudlíku vypucoval prkýnko. Normálně vyjela taková pacička se štětkou a to prkýnko se celý otočilo kolem dokola.
Zajímalo by mne, jestli se ten mechanismus dá spustit, i když na tom někdo zrovna sedí. Bylo by zajímavý to sledovat. Ale spíš ne, ono kdyby na tom seděl průměrnej dospělej, tak se pod vahou jeho prdele to prkýnko ani nehne. Leda ta pacička se štětkou by ho mohla slušně nabrat do ledvin.
K úvaze se nevyjadřuju, je mi blbě a nemám náladu na filozofování ani na paradigmata. Možná se vrátím, ale nemůžu to slíbit. |
25.06.2006 12:36
engelmar
|
Ja si myslim, ze konzervativci jsou strasne duleziti. Drzi zde urcite hrnice, ktere kdyby byli omezovany, tak by se mohlo stat neco nepredvitatelneho. Vezmeme si treba cirkev, hodne lidi ji bere za malo pruznou a skotnatelou. I kdyz tu urcite zmeny nejsou dostatecne rychle. Jenze pokud by se treba takova cirkev rozplizla na to, ze by uz nedavala, ty tvrde moralni zakony, byla by jeste potreba, vyhledavali by ji jeste lide? Podobne si myslim, ze je to i s anglickym konzervatismem a vlastne trochu i s tim nasim. Jsem priznivcem pokroku, ale tradice maji v sobe urcite zkusenosti, ktere jen tak odbourat nemuzeme, protoze to v sobe mame, at chceme ci nechceme. Myslim si ze snad kazdy clovek je tak trochu konzervatista. Nekdo vic a jiny min. Nekdo si to pripusti, jiny ne. Je jim ale podle meho nazoru uplne kazdy. Jinak omlouvam se za esemeskovy typ pisma, ale nemam momentalne k disposici nasi klavesnici, takze by se tam objevila cisla a jine nepopsatelne znaky.
s uctou
Engelmar |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|