K vrchnímu poradci, Euparovi přistoupil Ptolemai, vládce Egypta a otec Kleopatřin.
„Povím ti příteli,“ rozmlouval Ptolemai, „ta holka se nezdá.“
„Copak se zase událo?“ otázal se Eupar nalívajíce víno.
„Minulého dne ke mne přistoupila a pravila, že ženy v dnešní době nemají žádná práva. No pověz příteli, není to drzost? Takto se kárat proti všem bohům“ děl Ptolemai „říkám ji, Kleopatro, cožpak ti nestačí sloužit muži? Cožpak se ti nelíbí výsostná posvátnost, jež byla muži udělena?“
„Neskonalá drzost kamaráde“ mínil Eupar.
„No to není vše! Shodila ze stolu všechny zasvěcené pakty o důstojnosti muže. Pravila, že žena je stejně inteligentní tvor, jako muž. Ba snad aby ještě přitvrdila, soudila muže za jejich bezohlednost. Prý že jsme tvrdohlaví, umínění a sexuchtiví. No pochopíš to?“
„To snad nemyslíš vážně? Takto se rouhat!“ rozčílil se Eupar a samou zlostí praštil kalichem o stůl.
„Cožpak, to by nebyla Kleopatra, aby nepřiložila. Stáhla svou ruku i na zákon znajíce svobody Egypta. Má-li být žena plně svobodná, nezastaví se před ničím. Může-li muž do chrámu, smí tam i žena. Může-li muž rozhodovat o této zemi, může i žena. Může-li muž poroučet ženě, může i žena poroučet muži. Může-li muž Egyptu vládnout, žena může také. Trpké to slova vyřkla.“ Ptolemai se otočil, zda za zády nestojí nějaký barbar. Za tyto slova by mohla princezna odsouzena být.
„Příteli, cožpak nechápe zákon, jež nám tu bohové pro jejich smilování nechali? Takto to dál nejde, musíš ji rázně odstranit její nepravdu.“ radil Eupar.
„Rád bych příteli, ale znáš ženy, obzvlášť Kleopatru. Ta, jak si něco zamane, jen tak jí to nikdo nevymluví. Jen doufám, že nezačne tropit hlouposti.“
„Hlouposti? Snad si nemyslíš, že by ji pustili do chrámu“ děl Eupar
„Znáš Kleopatru, ale sám doufám, že tak daleko nezajde.“ vyřkl Ptolemai. |
|
1
Nechci 
engelmar 