Natahovací hodiny směšně odbíjely každou hodinu, křivé ručičky se sobecky ploužily kol ciferníku. Měřily čas zahloubanému kouzelníku, jenž přes lektvary zapomnění lákal k doušku poslednímu.
Stará plachta plná děr tloukal o stěnu z ratanu PRÁSK! Rozbila sklenici s vínem, nestačila ubránit se nárazovému příměří – zvučelo ze stanu, kde kouzelník seděl v křesle líném. To víno nedopil. Nesnědl ani kousek sýra GOUDA Ve spánku tucet víl se vzbuzením se týden loudá.... |